Proč píši blog a něco o mé vadě.

Zdravím všechny čtenáře tohoto blogu,

čeká mě ortognátní operace a rozhodl jsem se psát o svých dojmech a zkušenostech. Nevím, zda bude mít mé psaní nějaký větší smysl, ale jestli sem zavítá aspoň 1 člověk, kterému něco z mého psaní pomůže, tak budu rád.
O tomto tématu je spousta blogů, ale většina z nich už je staršího data, tak se třeba některé věci změnily, nebo nějaké věci dokážu doplnit o nové poznatky.

Jinak co se týče mé vady. Mám hluboký skus, tím pádem i velký rozdíl mezi dolní a horní čelistí, jde o více než centimetrový předkus, k tomu mám v horním patře velké mezery mezi zuby.
Na to jak velkou vadu mám, jsem se problém rozhodl řešit asi dost pozdě a to až ve svých 28 letech. Ale říkám si, že to určitě není až tak pozdě, aby nemělo smysl do tohoto "projektu" jít.

Musím přiznat, že ač mám dost přátel, tak prostě kvůli mé vadě mám dost nízké sebevědomí a kdykoliv se někde musím - ano, u mě je to skutečně MUSÍM, protože z takových fotek nemám nikdy radost - fotit, tak se za sebe stydím. Prostě jak někdo vytáhne mobil nebo foťák, hned na mě padne takovej zvláštní pocit studu.
Celkově se ve společnosti bojím usmívat, takže buď se směju tak, že dávám ruku před pusu a nebo často potlačím smích, kvůli tomu pak působím chladně.
Na základce se mi kvůli mé vadě pár lidí smálo, na střední a vysoké to naštěstí skoro nikdo neřešil, ale občas když jsem šel do společnosti, tak jsem viděl pár jedinců, kteří po mně pokukovali a smáli se. Leckdy to člověk přešel s úměvem a spíš jsem to bral jako hloupost těchto jednotlivců, ale když se k tomu sešla špatná nálada, tak tohle člověku vůbec nepomůže.

O tom, že problém budu řešit, jsem ve svém životě samozřejmě přemýšlel hodněkrát, ale odvahu někam jít jsem dostal až letos. Už na začátku léta 2018 jsem si na Známém lékaři vytipoval pár ortodontistů a když jsem v červenci zažil nepříjemný konflikt na koupališti, kdy se mně, nebo mé sestře (má stejnou vadu), smála trojice cca 40 letých lidí, už jsem neváhal a objednal se k ortodontistovi, vybral jsem konkrétně Ortovizi Tomáše Hanzelky. O první návštěvě poreferuji v příštím blogu.